Sklizeň kávy

Sklizeň kávy


Po třech letech od vysazení kávovníku začíná tolik všemi očekávaný sběr kávy. Čas sklizně se liší dle zeměpisné polohy, v zemích jižněji od rovníku se káva sklízí na jaře, severněji až na podzim. Například v rovníkové Kolumbii je možné kávu sklízet po celý rok. Sběrači kávy, většinou ženy, procházejí plantážemi a ručně sbírají bobule kávy, které ukládají do košů. Sbírají jen zralé, tmavě červené plody, které nejeví žádné známky poškození, přezrání či nemoci. Poškozené plody by mohly celou sklizeň znehodnotit. Každý den, v rozmezí asi deseti dnů, procházejí sběračky plantážemi znovu a z novu, aby otrhaly další kávu, která se pak ještě týž den dále zpracovává.
Tímto náročným způsobem se sbírá jen lepší káva typu arabika, protože ruční sběr kávových bobů je velice nákladný. Česačky za den nasbírají kolem 70 kilogramů kávy.

Tato káva zatím nevypadá tak, jak ji známe z pultů našich obchodů. Je zabalena v barevném oplodí, pod kterým je ještě několik dalších vrstev. Ty se musí všechny odstranit, než se před vaším zrakem objeví zelené kávové zrno.

Dalším způsobem, jakým je kávu možno sklízet, je za pomoci česacích strojů. Sklízeče jezdí podél keřů dlouhými zelenými lány plantáží a potřásají větvemi tak dlouho, dokud kávové boby nenapadají do násypných trychtýřů. Bohužel, někdy i s větvemi, listovím a nezralými plody. Tento způsob je mnohem rychlejší, než trhání kávových bobů ručně a samozřejmě finančně méně nákladný, ale poškozuje keře a nelze jím sesbírat kvalitní, stejnorodou kávu.

 

Po sesbírání denní várky se ještě týž den káva dále zpracovává. Třídí se, myje, a odstraňují se všechny přebytečné nečistoty, jako jsou větvičky, lístky a slupka. Poté se káva nechává sušit na slunci, v sušárnách nebo, v opravdu chudých zemích, na kamenných podlahách, či rohožích před domy. Kávové boby se čas od času obracejí hráběmi, aby nedošlo k nežádoucím procesům. Jestliže teplota venku klesne nebo začne pršet, přikrývá se káva plachtami. Po třech týdnech této starostlivé péče se téměř usušená káva oloupe tak, aby zůstalo jen malé zelené kávové zrnko.
Pokud plantážníci chtějí dosáhnout kvalitní kávy, použijí tzv. mokrý způsob, kdy je káva zpracovávána poněkud komplikovanější metodou, která je šetrnější ke kávovému zrnu a jejímž výsledkem je čistá, velmi aromatická káva.


Výsledkem všech těchto náročných kroků je svěží, čisté, zářivé kávové zrno, které se roztřídí podle velikosti a je připraveno k zabalení do pytlů a transportu k obchodníkům, kde se ještě praží. Nakonec, po tomto takřka až umělecké výkonu, je káva připravena k prodeji.