Pražení kávy je umění i věda,

přeměňující zelená kávová zrna na aromatické hnědé zrnka, které milujeme. Tento proces nejenže zvýrazňuje chuť a aroma kávy, ale také určuje tělo, aciditu a celkový chuťový profil výsledného nápoje. Pražení kávy je komplexní proces s různými stupni a metodami, které mají hluboký dopad na výslednou chuť kávy. V tomto článku se podíváme na to, jak se káva praží, na různé stupně pražení, jejich vliv na chuť kávy a na to, které typy pražení jsou nejlepší pro různé druhy přípravy kávy.

Jak se káva praží

Pražení kávy zahrnuje zahřívání zelených kávových zrn v pražičce kávy na vysoké teploty, dokud nedosáhnou požadovaného stupně pražení. Během tohoto procesu kávová zrna prochází chemickými a fyzikálními změnami, ztrácí vlhkost, zvětšují svůj objem a mění barvu.

Pražení se obvykle začíná při teplotách okolo 180-200°C a může dosáhnout až 240°C, v závislosti na požadovaném stupni pražení. Během pražení kávová zrna prochází fázemi "první praskání" a někdy i "druhé praskání", což jsou klíčové milníky, signalizující různé stupně pražení.

Stupně a druhy pražení

Světlé pražení (Light Roast)

Světlé pražení zachovává většinu původních chuťových vlastností zrna a je charakteristické vyšší aciditou. Zrna mají světlou hnědou barvu, žádný olej na povrchu a jsou pražena jen těsně po prvním praskání. Toto pražení je ideální pro metody jako je V60 nebo Chemex, které zdůrazňují jemné chuťové nuance a aciditu kávy.

Střední pražení (Medium Roast)

Střední pražení poskytuje vyváženou chuť s nižší aciditou a více výrazným tělem než světlé pražení. Zrna mají středně hnědou barvu a na povrchu nejsou oleje. Je vhodné pro širokou škálu příprav, včetně espresso a Aeropress, kde harmonizuje kyselost a hořkost.

Tmavé pražení (Dark Roast)

U tmavého pražení jsou zrna pražena až po druhé praskání, což vede k bohatému, hořkému profilu s nižší aciditou. Zrna mají tmavě hnědou až černou barvu s olejovým povrchem. Tmavé pražení je často preferováno pro espresso, protože silná chuť a plné tělo dobře kompenzují mléčné nápoje jako cappuccino nebo latte.

Trendy v pražení kávy

V posledních letech se ve světě kávy objevuje trend směrem k světlejšímu pražení, které lépe zvýrazňuje jedinečné chuťové profily jednotlivých zrn. Tento posun umožňuje baristům a milovníkům kávy objevovat různorodost chutí, které káva nabízí, od ovocných a květinových tónů po složité nutné a čokoládové nuance.

Pražení a styl přípravy

• Espresso: Pro espresso se často doporučuje střední až tmavé pražení, které poskytuje dostatečnou intenzitu a tělo pro koncentrovaný nápoj.
• V60/Chemex: Tyto metody filtru jsou ideální pro světlé až střední pražení, které zdůrazňuje jemné a komplexní chutě.
• Turecká káva: Tmavé pražení je vhodné pro tureckou kávu, kde silná chuť a plné tělo kompenzují tradičně silnou přípravu.
• French Press: Střední pražení je obvykle preferováno pro French Press, poskytuje dobrý balanc mezi kyselostí a tělem.

Závěr

Pražení kávy je zásadním prvkem, který určuje charakter a chuťový profil kávy. Výběr správného stupně pražení pro konkrétní metodu přípravy může výrazně ovlivnit konečný výsledek a zážitek z pití kávy. Ať už preferujete světlé, střední nebo tmavé pražení, klíčem je experimentování a objevování, co nejlépe vyhovuje vašim chuťovým preferencím.

Pro dosažení nejlepší možné chuti kávy je klíčový výběr správného mlýnku. Mlýnek na kávu je stejně důležitý jako kvalita samotné kávy a metoda její přípravy. Zde se podíváme na důležité aspekty výběru a údržby mlýnku na kávu pro domácí použití, s důrazem na přípravu espressa a další populární metody.

Typy mlýnků

Elektrické mlýnky se žernovy

Pro gastro provoz, nebo náročného konzumenta kávy a použití, zejména pro přípravu espressa, jsou ideální elektrické mlýnky se žernovy. Tyto mlýnky nabízejí přesné a konzistentní mletí, což je nezbytné pro dosažení optimální extrakce espressa.

Výhody:

• Konzistentní mletí
• Nastavitelnost hrubosti mletí
• Dlouhá životnost

Nevýhody:

• Vyšší pořizovací cena
• Větší rozměry

Materiály mlecích kamenů

Keramika

Keramické mlecí kameny jsou v posledních letech stále populárnější díky svým jedinečným vlastnostem. Jednou z hlavních výhod keramických kamenů je jejich odolnost proti opotřebení a schopnost udržet ostří po delší dobu ve srovnání s kovovými kameny. To znamená, že keramické mlýnky mohou poskytovat konzistentní mletí po mnoho let. Keramické kameny také neoxidují a neovlivňují chuť kávy, což je důležité pro zachování čistého profilu chuti vaší kávy. Na druhou stranu, keramika může být křehčí a při pádu nebo silném nárazu může dojít k poškození.

Kov (ocel nebo titan)

Kovové mlecí kameny, obvykle vyrobené z oceli nebo titanu, jsou známé svou robustností a dlouhou životností. Tyto kameny mohou produkovat velmi jemné mletí potřebné pro metody jako je espresso. Kovové kameny se však mohou při intenzivním používání zahřívat, což potenciálně ovlivňuje chuť kávy. Ocelové kameny jsou také náchylné k opotřebení a po čase mohou vyžadovat broušení nebo výměnu. Titanové kameny nabízejí vylepšenou odolnost a menší opotřebení, ale s vyššími náklady.

Velikost mlecích kamenů

Velikost mlecích kamenů hraje zásadní roli ve schopnosti mlýnku konzistentně mlet kávu. Větší kameny obvykle znamenají, že mlýnek může zpracovávat více kávy najednou a může lépe odvádět teplo, což je klíčové pro udržení kvality mleté kávy při zpracování větších množství. To je obzvláště důležité v komerčních nastaveních, kde je potřeba rychle mlet velké množství kávy.

Chlazení kamenů

Chlazení mlecích kamenů je důležité pro prevenci přehřátí kávy během mletí. Přehřátí může vést k "spálení" kávy, což negativně ovlivňuje její finální chuť. Některé vysoce kvalitní mlýnky jsou vybaveny systémy chlazení, jako jsou ventilátory nebo dokonce vodní chlazení, které pomáhají udržovat kameny a kávu v chladu během mletí.

Broušení a čištění mlýnků

Pravidelné broušení mlecích kamenů je nezbytné pro udržení jejich efektivity. Opotřebené nebo tupé kameny nemohou konzistentně mlet kávu, což vede k nerovnoměrné extrakci. Čištění mlýnku je také kritické pro odstranění olejů a zbytků kávy, které se mohou na kameních a v mlýnku hromadit. Tyto zbytky mohou ovlivnit chuť připravované kávy a způsobit zápach.

Seřizování mlýnků

Seřizování mlýnku umožňuje přesnou kontrolu nad hrubostí mletí, což je zásadní pro různé metody přípravy kávy. Přesné seřizování zajišťuje, že můžete dosáhnout ideálního mletí pro vaši preferovanou metodu, ať už je to jemné mletí pro espresso nebo hrubší mletí pro French Press.

Vliv teploty a vlhkosti na mletí kávy je také důležitý. Vysoká vlhkost může způsobit, že mletá káva se slepí, což komplikuje mletí a extrakci. Teplota může ovlivnit konzistenci mletí a také rychlost, s jakou káva uvolňuje své aroma a chuťové složky během vaření.

V náročném provozu, jako jsou kavárny a restaurace, je nutné mlýnek seřizovat několikrát denně, aby se kompenzovaly změny v teplotě, vlhkosti a dokonce i v samotné kávě. Tato pravidelná úprava zajišťuje, že každá šálka kávy je co nejlepší.

Výběr správného mlýnku na kávu je klíčový

pro dosažení ideálního mletí a následně i skvělého šálku kávy. Existují různé typy mlýnků, které se hodí pro různé metody přípravy kávy doma. V tomto článku se podíváme na nejlepší mlýnky pro domácí použití a doporučení, jak vybrat ten správný mlýnek pro vaše potřeby a jak se o něj starat.

Typy mlýnků

Ruční mlýnky

Ruční mlýnky jsou cenově dostupné a skvělé pro milovníky kávy, kteří cestují nebo mají omezený prostor. Nabízejí dobrý kontrolní bod mezi cenou a kvalitou mletí. Pro metody jako French Press, Aeropress nebo drip kávovary je ruční mlýnek často více než dostatečný. Hlavní výhodou je, že uživatel může přímo kontrolovat hrubost mletí.

Elektrické mlýnky s čepelemi

Elektrické mlýnky s čepelemi jsou další cenově dostupnou opcí. Tyto mlýnky však mohou produkovat nerovnoměrné mletí a generovat příliš mnoho tepla, což může negativně ovlivnit chuť kávy. Jsou vhodné pro základní metody přípravy, jako je standardní drip kávovar nebo French Press, ale pro přesnější metody jako espresso nejsou ideální.

Elektrické mlýnky se žernovy

Elektrické mlýnky se žernovy jsou považovány za zlatý standard pro domácí mletí kávy. Poskytují nejkonstantnější a nejpřesnější mletí pro všechny metody přípravy od espressa po French Press. Ačkoliv jsou dražší, investice se vyplatí pro ty, kdo chtějí dosáhnout nejlepší možné chuti kávy. Mlýnky se žernovy mohou být nastaveny na přesnou hrubost mletí, což je nezbytné pro metody jako espresso.

Jak vybrat mlýnek

1. Zvažte metodu přípravy: Vaše oblíbená metoda přípravy kávy by měla určit typ mlýnku, který vyberete. Pro espresso a další metody vyžadující velmi jemné mletí je nejlepší volbou mlýnek se žernovy.

2. Rozpočet: Ruční mlýnky a mlýnky s čepelemi jsou cenově dostupnější, zatímco mlýnky se žernovy jsou dražší, ale nabízejí lepší kvalitu mletí.

3. Velikost a design: Zvažte, kolik prostoru máte k dispozici a jaký design se hodí do vaší kuchyně.

Péče o mlýnek

• Pravidelné čištění: Pravidelné čištění mlýnku je nezbytné pro udržení kvality mletí a prevenci hromadění olejů z kávy, které mohou ovlivnit chuť. Ruční mlýnky a mlýnky se žernovy vyžadují čištění po každém použití nebo alespoň jednou týdně.

• Nastavení a údržba: Ujistěte se, že pravidelně kontrolujete a případně upravujete nastavení mlýnku, aby odpovídalo vašim preferencím mletí. Pro mlýnky se žernovy je také důležité sledovat opotřebení žernovů a v případě potřeby je vyměnit.

• Skladování: Uchovávejte mlýnek v suchu a chraňte ho před prachem a nečistotami.

Správný výběr a péče o mlýnek na kávu může výrazně zlepšit vaši domácí kávovou rutinu a zajistit, že každý šálek bude co nejlepší. Bez ohledu na to, zda dáváte přednost ručnímu nebo elektrickému mlýnku, klíčem je najít ten, který nejlépe odpovídá vašim potřebám a preferencím.

Mletí kávy je zásadním krokem v procesu přípravy kávy,

který má zásadní vliv na výsledný šálek kávy. Správná hrubost mletí může znamenat rozdíl mezi slabou, překážející a perfektně vyváženou kávou. Každá metoda přípravy kávy vyžaduje specifickou hrubost mletí, aby se maximalizoval extrakční proces a dosáhlo se ideálního chuti a těla kávy. V tomto článku prozkoumáme, jaká hrubost mletí je vhodná pro různé druhy přípravy kávy, včetně espressa, Chemexu, filtru a dalších alternativ.

Espresso

Pro přípravu espressa je ideální velmi jemné mletí, podobné konzistenci moučkového cukru. Důvodem je, že espresso se připravuje pod vysokým tlakem, kdy horká voda prochází kávovou sedlinou velmi rychle, obvykle během 25-30 sekund. Jemné mletí zvyšuje povrchovou plochu kávy, což umožňuje rychlou a efektivní extrakci. Příliš hrubé mletí by vedlo k vodnatému espressu s nedostatkem těla, zatímco příliš jemné mletí může způsobit přeextrakci, což vede k příliš hořké a kyselé chuti.

Chemex

Chemex, oblíbená metoda přípravy filtrované kávy, vyžaduje středně hrubé mletí, srovnatelné s hrubozrnnou mořskou solí. Tato hrubost umožňuje horké vodě, aby pomalu procházela kávovou sedlinou a extrahovala čistou, dobře vyváženou chuť. Příliš jemné mletí by způsobilo, že voda by procházela příliš pomalu, což by vedlo k přeextrakci a hořkosti. Naopak, příliš hrubé mletí by vodu nechalo procházet příliš rychle, což by mělo za následek slabou a vodnatou kávu.

Filtr (Drip)

Pro klasické kapkové (drip) kávovary je ideální středně jemné mletí, někde mezi konzistencí moučkového cukru a mořské soli. Tato hrubost zajišťuje, že voda zůstane v kontaktu s kávou dostatečně dlouho na to, aby se extrahovaly požadované chuťové látky, aniž by došlo k přeextrakci. Příliš jemné mletí by mohlo způsobit zácpy a prodloužit dobu extrakce, zatímco příliš hrubé mletí by mohlo vést k rychlému průtoku vody a nedostatečné extrakci.

French Press

Pro French Press (lisovací konvičku) je vhodné velmi hrubé mletí, srovnatelné s konzistencí hrubé mořské soli. Voda zůstává v přímém kontaktu s kávou po dlouhou dobu, obvykle čtyři minuty, což znamená, že příliš jemné mletí by vedlo k velmi hořké a přeextrahované kávě. Hrubé mletí zajišťuje, že káva bude bohatá a plná s minimální hořkostí a kyselostí.

Aeropress

Aeropress je univerzální a umožňuje použití různých stupňů mletí v závislosti na preferovaném receptu, ale obecně se doporučuje středně jemné až středně hrubé mletí. Tato variabilita umožňuje experimentování s dobou extrakce a tlakem, aby se našla ideální chuť.

Moka konvička

Pro Moka konvičku je ideální jemné mletí, ale ne tak jemné jako pro espresso. Konzistence by měla být někde mezi moučkovým cukrem a jemnou mořskou solí. Moka konvička pracuje s nižším tlakem než espresso stroje, a proto příliš jemné mletí by mohlo způsobit přeextrakci a hořkost.

Turecká káva

Pro přípravu turecké kávy je požadováno velmi jemné mletí, ještě jemnější než pro espresso, s konzistencí jemného prášku. Tato metoda přípravy zahrnuje vaření jemně mleté kávy s vodou a často cukrem v malém hrnci zvaném cezve. Jemnost mletí umožňuje maximální extrakci během krátké doby vaření.

Důležitost správného mletí

Správná hrubost mletí je klíčová pro optimální extrakci chutí a aromat z kávových zrn. Příliš jemné mletí může vést k přeextrakci, kde se z kávy vytáhnou nežádoucí hořké a kyselé látky, zatímco příliš hrubé mletí může vést k nedostatečné extrakci, kdy káva bude chutnat vodnatě a mdlě. Správné mletí zajišťuje, že každá metoda přípravy kávy dosáhne svého plného potenciálu, poskytne šálek plný bohatých a vyvážených chutí.

Mletí kávy

V dávných dobách bylo mletí kávových zrnek velmi pracné. Káva se mlela mezi dvěma plochými kameny, podobně jako obilí. Později se roztloukala paličkou ve hmoždíři.

V tomto období jistě vzniklo i mnoho dobrých pokrmů z kávy. Z Blízkého východu k nám přišly ruční válcové mlýnky, většinou z mosazi. V Evropě se vyráběly mlýnky s dřevěnými zásuvkami, různými převody a klikami, které zajišťovaly dokonalé umletí. Na kávovém mlýnku totiž velmi závisí výsledná chuť nápoje. V dnešní době samozřejmě dominují mlýnky elektrické, ale dobrý ruční mlýnek je na cestách někdy k nezaplacení.

Káva chutná nejlépe, když je čerstvě umleta, tedy těsně před přípravou nápoje. Mletá káva si udrží své výborné aroma pouze po několik dní. Poté se aroma kávy vytrácí, až nemá žádnou výraznou vůni a chuť, která by oslovila a poskytla opravdové smyslové potěšení.

Každý způsob přípravy kávy vyžaduje jinak umleté zrno. K přípravě zalévané kávy je nejvhodnější hrubě mletá káva; středně mletá se hodí pro kávové perkolátory, což jsou konvice s košíkem, do kterých se vsype surovina; velmi jemně mletá káva se hodí pro přípravu espressa a kávy překapávané a nakonec káva jemně mletá, pudrové konzistence, je vhodná pro přípravu kávy turecké. Čím rychlejší je způsob přípravy kávy, tím jemněji by měla býti umleta.

Na českém trhu je možné zakoupit velké množství kvalitních a cenově dostupných ručních mlýnků. U elektrických mlýnků je důležité, aby kávu mlel rovnoměrně a nepříliš dlouho, aby se káva nepřipálila a nezhořkla.
Jinak je mletí kávy celkem jednoduchou záležitostí. Stačí pouze na chvilku přidržet tlačítko, a je to.

Káva bez kofeinu - Dekofeinizace

Možná jste se někdy zamysleli, proč jsou vlastně látky jako kofein v kávě přítomny. Všechno v přírodě má svůj důvod. V případě těchto látek je to ochrana před spásáním divokou zvěří. V některých nížinných odrůdách je těchto látek více, v odrůdách vysokohorských džunglí je jich méně. Pro spoustu savců jsou tyto látky jedovaté a například pro psa jsou v některých případech i smrtelné. Jejich organizmus tyto látky neumí metabolizovat. Již tabulka čokolády nebo 1 decilitr kávy je pro psa smrtelnou dávkou.

Mnoho lidí dává přednost kávě bez kofeinu. Zdálo by se, že jsou takovou úpravou nepříznivé vedlejší účinky eliminovány. Toto tvrzení je však nepřesné. Především, káva obsahuje daleko více psychoaktivních látek než jen kofein. Tato problematika je obsáhlejší, než aby se vešla do krátkého článku. Pokud se chcete s problematikou více seznámit doporučujeme www.howstuffworks.com (v angličtině).

Při procesu odstraňovaní kofeinu z kávy dochází k odplavení i některých žádoucích látek, které se díky svojí těkavosti ničí jako první. Tyto látky, jako jsou například jemné oleje, se stávají výraznými při pražení, kdy dochází ke karamelizaci cukrů a sycení plynů, např. oxidu uhličitého, který je nositelem těch nejdůležitějších vonných plynů, tím nejdůležitějším co káva obsahuje a dělá kávu kávou.

Při použití chemického odstraňování kofeinu ze zelené kávy je na povrchu zrn vidět nažloutlá vrstva zoxidovaných olejů. Dále pak v těchto zrnech zůstává nepatrné množství chemikálií, které mohou zanášet tepny a způsobovat problémy v krevním oběhu. Proto bylo v rámci EU používání některých látek tohoto druhu zakázáno.

Vhodnější je proto použít kávu dekofeinovanou za použití vody nebo oxidu uhličitého. Také jsme měli příležitost vyzkoušet množství obilných káv a kávovin (např. vynikající druh od firmy Lima), které však do této sekce nepatří, protože již nejsou kávou v pravém slova smyslu.

Káva a její zdravotní účinky

Dlouho jsme uvažovali, zda tuto problematiku zahrnout do sekce témat o kávě.
Neradi bychom působili jako diverzanti v tomto oboru. Uvědomujeme si, jak museli být populární lidé, kteří před dvaceti lety poukazovali na nezdravost kouření nebo lidé, kteří ještě před delší dobou poukazovali na škodlivost kokainu v Coca-Cole. (Dříve se do Coca-coly přidával kokain)
Přesvědčila nás ale skutečnost, že vše v našem životě se točí kolem zdraví. Jídlo, životní styl, práce, volný čas. Lidé jsou stále citlivější, mají více rádi své zdraví a svět, ve kterém žijí. Trendem se stává konzumace zdravých potravin a zjemňování produktů.

V dnešní době jistě každý ví, že lepší víno je vždy jemnější a má menší obsah alkoholu. Téměř totéž se dá říci i o kávě. Čím jemnější káva, tím menší množství kofeinu je v ní obsaženo. Tím je lepší, zdravější a chutnější. Důležitou informací, kterou je zapotřebí dodat, je, že káva a kofeinové nápoje mají výrazný vliv na zdraví a fyzický i psychický stav konzumenta. Lze to doložit hned několika podstatnými fakty, protože kofein a jeho příbuzné metylxantinové sloučeniny se mnoho desítek let používají v lékařství. Jsou to psychoaktivní látky, které vyvolávají v těle řadu reakcí.

1. Kofein je diuretikum - tělo se snaží této látky zbavit tím, že zvýší odvod tekutin, a to močením a zvýšeným pocením. To má za následek dehydrataci organismu, zahuštění obsahu střev až zácpu.
2. Kofein se dále používá k uvolnění spasmů dýchacího aparátu - tělo začne rychleji, avšak povrchově dýchat. Dýchací cesty se uvolní na úkor hloubky nádechu. Hluboký dech je prostředkem k celkovému uvolnění a k relaxaci.
3. Kofein dále způsobuje vazikonstrikci - zvýšení světlosti (průtoku) věnčitých cév, které umožní vyšší prokrvení ledvin, ve kterých se látky metabolizují. To má za následek vyšší tepovou frekvenci srdce (bušení) popř. píchaní a pálení srdce a překrvení mozku (návaly). Používá se jako katalyzátor k jiným látkám, například k Acylpirinu, jehož účinek zrychlí a zesílí.
4. Kofein se používá i kvůli dráždivým účinkům na stěny žaludku, který následně reaguje zvýšenou tvorbou žaludečních kyselin, což zlepšuje trávení. Podráždění žaludeční stěny však může mít za následek křeče v břiše, třes, nechutenství a pálení žáhy.

Kofein a jeho příbuzné látky mají úžasnou vlastnost: velkou prostupnost tkáněmi, takže se dostanou do těla i pouhým stykem s tkání a prostoupí např. přes placentu do těla embrya. Velmi lehce se tedy dostanou i do lidského mozku, kde aktivně působí na nervový systém. To má za následek nepřirozenou podrážděnost, těkavost, neschopnost se soustředit. Sekundárními projevy jsou třes, nespavost, neschopnost hlubšího spánku, který má za následek únavu následující den, zívání, případně apatii a deprese.

Zdravá a čerstvá káva by měla projít také laboratorním testem na mykotoxiny a ochratoxiny, látky, které napadají vnitřní orgány a způsobují candidózu, nemoc 20. století (www.candida.cz). Výčet vedlejších účinků kofeinu a příbuzných látek je obsáhlejší, na každého mají jiný vliv. Citlivější lidé, především kardiaci, lidé s vysokým tlakem, lidé s depresemi a psychickými poruchami, kojící a těhotné matky, by neměli kávu pít vůbec.
Mnoho citlivých lidí účinky kofeinu a příbuzných látek snižuje přidáním mléka, které na sebe tyto látky částečně váže. Někteří lidé těchto účinků naopak využívají, a volí dobrovolnou excitaci normálního vědomí přípravou velmi silné kávy nebo velmi silného čaje, které je na čas vytěsní z nepříjemné reality.

Náš pohled na věc je ale opačný. Jsme odpůrci všech jedů, drog a návykových látek.

Víme, že existuje i přirozeně příjemný stav, navozený konzumací těchto nápojů. Za pravdu nám dávají tisícileté tradice japonských a čínských meditačních obřadů, spojených s pitím čaje.

Víme, že existují ušlechtilé, jemné odrůdy čistých vysokohorských káv, plné zdravých lipidických olejů, nenasycených mastných kyselin a antioxidantů, které jsou obsaženy v zelenině a jsou schopny člověku poskytnout intenzivní prožitek bez negativních a zdravotně závadných vlivů. Pokud Vás tyto vlastnosti zaujaly, nejjednodušším způsobem jak si je ověřit, je vypít několik šálků Vaší oblíbené kávy. Zjistíte tím nejjednodušším a nejjistějším způsobem, jak kvalitní produkt pijete a jak na Vás káva působí.

Pražení kávy - všeobecné informace 

Pražení kávy je velkým uměním a nejcitlivější částí úpravy kávy vůbec. Kávu praží odborníci většinou v malých pražírnách již v lokalitách, kde se káva pěstuje.
Čerstvá kávová zrna mají zelenou, šedozelenou, modrozelenou, až žlutohnědou barvu, s jemnou, slabou vůní. Chuť kávy se plně vytvoří až po upražení.

Kávová zrnka se praží za vysokých teplot v pražících strojích, nad kterými dohlíží zkušený odborník - pražič. Tento odborník musí být velmi zručný a citlivý člověk, který dokáže vnímat kávu všemi smysly. Poslouchá, jestli káva při pražení správně praská, čichá, jestli dobře voní, sleduje barvu, správnou teplotu a mnoho dalších důležitých faktorů. Svou charakteristickou barvu a aroma rozvíjí káva právě pražením a jakékoliv nevhodné zabarvení či příchuť navíc jsou velmi nežádoucí.

Pojmenování kávy se odvíjí od způsobu jejího pražení. Kávy s dlouhou dobou pražení získávají obecně tmavší barvu a méně výraznou vůni. Nejkvalitnější kávová zrna, pěstovaná ve velkých nadmořských výškách, mají jemnou kyselou příchuť, která se ještě umocňuje krátkým světlým pražením. V některých zemích se při pražení do kávy přidávají další ingredience: skořice, hřebíček, zázvor a jiné, které pak výrazně mění celkové aroma kávy.

 Opravdovým uměním při pražení je míchání jednotlivých kávových zrn a vytvoření delikátní kávové směsi, kde nestačí jen smíchat jemnou kávu s kávou aromatickou či kávu kyselou s hořkou. Je nutné, aby se veškeré ingredience vzájemně doplňovaly a spolu dohromady tvořily harmonický celek chuti a vůně.

Světle pražená kávová zrnka jsou nejlepší pro kávu podávanou s mlékem, tmavší zrnka jsou vhodná pro černou kávu a nejdéle pražená zrna se užívají pro klasické espresso. Čerstvě upražená káva chutná vždy lépe, než káva, která byla dlouho skladovaná. Jemné vůně a hravé chuťové variace se dlouhým skladováním vytrácejí.

Dříve se káva pražila i doma na pánvi, v troubě nebo domácí pražičce. Ta funguje na principu pražení popcornu, kde rýha na zrnku puká stejným způsobem jako kukuřice. Výsledkem sice není tak kvalitní káva, jako z profesionálních pražíren, ale touto činností získává káva další netušený rozměr, který vás potěší a pohladí v tomto neklidném světě.

Sklizeň kávy

Po třech letech od vysazení kávovníku začíná tolik všemi očekávaný sběr kávy. Čas sklizně se liší dle zeměpisné polohy, v zemích jižněji od rovníku se káva sklízí na jaře, severněji až na podzim. Například v rovníkové Kolumbii je možné kávu sklízet po celý rok. Sběrači kávy, většinou ženy, procházejí plantážemi a ručně sbírají bobule kávy, které ukládají do košů. Sbírají jen zralé, tmavě červené plody, které nejeví žádné známky poškození, přezrání či nemoci. Poškozené plody by mohly celou sklizeň znehodnotit. Každý den, v rozmezí asi deseti dnů, procházejí sběračky plantážemi znovu a z novu, aby otrhaly další kávu, která se pak ještě týž den dále zpracovává.
Tímto náročným způsobem se sbírá jen lepší káva typu arabika, protože ruční sběr kávových bobů je velice nákladný. Česačky za den nasbírají kolem 70 kilogramů kávy.

Tato káva zatím nevypadá tak, jak ji známe z pultů našich obchodů. Je zabalena v barevném oplodí, pod kterým je ještě několik dalších vrstev. Ty se musí všechny odstranit, než se před vaším zrakem objeví zelené kávové zrno.

Dalším způsobem, jakým je kávu možno sklízet, je za pomoci česacích strojů. Sklízeče jezdí podél keřů dlouhými zelenými lány plantáží a potřásají větvemi tak dlouho, dokud kávové boby nenapadají do násypných trychtýřů. Bohužel, někdy i s větvemi, listovím a nezralými plody. Tento způsob je mnohem rychlejší, než trhání kávových bobů ručně a samozřejmě finančně méně nákladný, ale poškozuje keře a nelze jím sesbírat kvalitní, stejnorodou kávu.

Po sesbírání denní várky se ještě týž den káva dále zpracovává. Třídí se, myje, a odstraňují se všechny přebytečné nečistoty, jako jsou větvičky, lístky a slupka. Poté se káva nechává sušit na slunci, v sušárnách nebo, v opravdu chudých zemích, na kamenných podlahách, či rohožích před domy. Kávové boby se čas od času obracejí hráběmi, aby nedošlo k nežádoucím procesům. Jestliže teplota venku klesne nebo začne pršet, přikrývá se káva plachtami. Po třech týdnech této starostlivé péče se téměř usušená káva oloupe tak, aby zůstalo jen malé zelené kávové zrnko.
Pokud plantážníci chtějí dosáhnout kvalitní kávy, použijí tzv. mokrý způsob, kdy je káva zpracovávána poněkud komplikovanější metodou, která je šetrnější ke kávovému zrnu a jejímž výsledkem je čistá, velmi aromatická káva.

Výsledkem všech těchto náročných kroků je svěží, čisté, zářivé kávové zrno, které se roztřídí podle velikosti a je připraveno k zabalení do pytlů a transportu k obchodníkům, kde se ještě praží. Nakonec, po tomto takřka až umělecké výkonu, je káva připravena k prodeji.

Historie kávy 

"Káva" je odvozena od slova qahwah, jednoho ze slov původně používaných pro víno. Kávová zrna byla pouze žvýkána, než se zjistilo, že mohou být semleta a vařena ve vodě. Nikdo neví, kdy a kde se káva pila poprvé, ačkoli se zdá, že plantáže kávy existovaly v Jemenu již v 6. století. Za onoho času patřil Jemen, s přístavním městem Mokka, k nejrušnějším místům světa. První zmínky o kávě se dochovaly v rozmanitých bájích a pohádkách. O objevitelích zázračných bobulí existuje řada mohamedánských legend, které přežily staletí a tradují se dodnes.

O Mohamedovi

Jednou Mohamed vyčerpáním tvrdě usnul a nebyl schopen splnit své povinnosti. Archanděl Gabriel si toho všiml a snesl se z nebes probudit Mohameda a pomoci mu. Přinesl mu zvláštní, božský nápoj. Probudil ho a nabídl mu doušek kávy. Mohamed náhle ožil, vrátila se mu životní síla a v tu chvíli byl tak mocný, že dokázal "ze sedla sesadit na čtyřicet mužů a udělat čtyřicet žen šťastnými."

O šejku Omarovi

Jiná legenda, tentokrát z 13. století, hovoří o šejku Omarovi z Jemenu, knězi a lékaři, který byl vyhnán z rodné Mokky pro neshody s panovníkem. Na cestě jihem arabského poloostrova si náhodně uvařil odvar z bobulí keřů, nacházejících se v okolí jeho noclehu. Byl velmi překvapen chutí, vůní a zdravotním účinkem nápoje. Při svých dalších poutích ho velmi často podával nemocným a v krátké době se o jeho léčivých schopnostech dozvěděl i sám vladař. Ten se rozhodl udělit mu milost a vyzval ho k návratu do své země. Zde mu byl časem vystavěn chrám a popíjení kávy se začalo šířit do světa...

Muslimští mystikové, sufí, objevili, že káva zahání spánek a povzbuzuje duševní činnost. Jejich každodenním popíjením se káva rozšířila do městských center. Zde se šířila místními nomádskými kočovníky a obchodníky, jak cizinci, tak místními, až se nakonec objevila ve všech částech islámského světa. Méně pobožní pokládali kávu za příjemné povzbuzení k rozhovorům a tak začaly vznikat první kavárny. Staly se oblíbeným místem shromažďovaní a nabízely zábavu, hudbu, tanec a příjemnou atmosféru. Káva však podněcovala k politickým sporům a brzy se duchovní, a hlavně světští, vládcové obrátili proti kávě a postavili kavárny mimo zákon, protože je považovali za místa korupce. Po několika zákazech se ale kavárny opět otevřely a káva se stala ještě úspěšnější. Kávu pily i ženy, které v té době na veřejnost téměř nevycházely a popíjely ji doma se svými přítelkyněmi.

V 15. století již byla káva velmi rozšířena a začala své tažení světem. Nebylo to vůbec jednoduché, jelikož Arabové své tajemství žárlivě střežili, stejně jako Číňané svůj čaj. V roce 1615 popisuje italský cestovatel Pietro della Valle horký, věčný nápoj, osvěžující v létě a zahřívající v zimě, který Turci pomalu popíjejí se svými společníky. Zaznamenal, že se nazývá Cahve a je vyráběn z plodu či semen stromu, rostoucího v Arábii. V té době kávu do Evropy přivážejí Holanďané a s velkým nadšením ji představují západnímu světu. Dokud nevznikly první kavárny, prodávala se káva jen s malým úspěchem v lékárnách. Pak se již káva začíná šířit Evropou velmi rychle. Káva si našla jak příznivce, tak i své odpůrce. V Londýně byla uveřejněna petice žen proti kávě, která uváděla, že muži jsou po ní neplodní jako pouště, odkud toto zrno pochází. Muži zas, na druhou stranu, napsali obhajobu, která vyzdvihovala jejich schopnosti a výkony po vypití tohoto nápoje.

Ludvík XIV. byl také vášnivým konzumentem kávy. Holanďané mu přímo z Mokky přivezli jednu rostlinku Coffea arabica. Vezli ji na palubě lodi na Jávu a pak napříč oceány do Holandska, odkud byla v roce 1714 převezena s velkou slávou a pompou na pařížský královský dvůr. Tato malá rostlinka se stala nejplodnějším keříkem kávy v historii a vzešlo z ní mnoho kávových keřů, které nyní rostou ve Střední a Jižní Americe. Káva se rozšiřovala po celém světě rychlostí blesku, jak se francouzští, němečtí, italští a holandští obchodníci snažili předehnat konkurenci v tom, kdo vytvoří nejvíce kávových plantáží ve svých koloniích. Brzy se káva stala dostupnou v každém obchůdku po celém světě, oblíbili si ji nejprve evropští obchodníci, inteligence a nakonec i mnoho dalších lidí.